Zástupci členských států Evropské unie (EU) pokračují v přípravě nových předpisů o pozastavení bezvízového styku se třetími zeměmi.
Nová legislativa se dotkne 61 zemí mimo EU, včetně Spojeného království, jejichž občané mohou cestovat do schengenského prostoru bez víz.
Státní příslušníci těchto bezvízových zemí mohou v schengenském prostoru pobývat 90 dní během 180 dnů.
„Tento nový zákon, jakmile bude přijat, posílí nástroje EU pro boj proti situacím, kdy je bezvízový styk zneužíván nebo kdy působí proti zájmům EU,“ uvádí se v prohlášení Evropské rady.
Návrh dohody podepsaný 13. března 2024 umožní Evropské radě zahájit jednání s Evropským parlamentem.
Obě strany musí dosáhnout konsensu při vypracování konečného právního dokumentu, kterým se aktualizují pravidla pro pozastavení bezvízového styku se třetími zeměmi.
Nové důvody pro pozastavení pozastavení bezvízového styku
Aktualizovaná nařízení rozšíří možnosti EU, jak řešit zneužívání bezvízového styku v EU.
Přidala nové důvody, na jejichž základě může EU pozastavit bezvízový styk s třetí zemí. Patří mezi ně
Nesoulad s bezvízovou politikou
Prvním z nich je situace, kdy se bezvízová země přestane přizpůsobovat bezvízové politice EU.
Příkladem je zvýšený počet příjezdů do EU, zejména pokud se třetí země nachází v blízkosti EU.
Systémy občanství pro investory
Druhým doplňkem možných důvodů pro pozastavení bezvízového styku je situace, kdy třetí země provozuje systém občanství pro investory.
Systém občanství pro investory nabízí občanství/rezidenství za investici, aniž by se vyžadovala skutečná vazba na zemi.
Zahraničním investorům je často udělováno občanství bez jakéhokoli prověřování nebo jen s minimálním prověřováním.
Tím získají cestovní pas této třetí země, který jim umožní bezvízový vstup do schengenského prostoru.
EU často kritizuje tyto systémy, a to nejen ty, které provozují třetí země, ale i členské státy EU.
Systémy občanství pro investory by mohly sloužit jako zadní vrátka pro vstup zločinců a zkorumpovaných osob do Evropy.
Nedostatek zákonů a postupů pro zabezpečení dokumentů
Třetí oblastí jsou hybridní hrozby a nedostatky v zákonech nebo postupech týkajících se bezpečnosti dokumentů.
Zákony o bezpečnosti dokumentů označují právní předpisy vytvořené za účelem ochrany citlivých nebo důvěrných informací obsažených v dokumentech.
Tyto zákony brání neoprávněnému přístupu, použití, zveřejnění nebo zničení těchto informací.
Náhlý pokles vztahů s EU
Zástupci členských států se rovněž rozhodli do návrhu doplnit pozastavení bezvízového styku v případě „výrazného a náhlého“ zhoršení vztahů EU se třetí zemí.
To je důležité zejména pro otázky týkající se „lidských práv a základních svobod“.
Stávající důvody pro pozastavení bezvízového styku
V současné době již vláda EU stanovila následující důvody pro pozastavení bezvízového styku s jinými zeměmi.
- Výrazně se zvýšil počet státních příslušníků třetích zemí, kterým byl odepřen vstup do schengenského prostoru nebo kteří v něm překročili povolenou délku pobytu.
- Výrazně se zvýšil počet neopodstatněných žádostí o azyl od občanů třetích zemí s nízkou mírou uznání.
- Země nespolupracuje s EU při zpětném přebírání nebo přijímání osob, které byly požádány, aby opustily území EU. Důvodem může být riziko nebo bezprostřední ohrožení veřejného pořádku nebo vnitřní bezpečnosti, například zvýšený počet trestných činů.
- Země nesplnila kritéria pro liberalizaci vízového režimu, aby získala bezvízový status. To je v novém nařízení jasněji popsáno.
Práh a doba trvání bezvízového styku
Evropská rada rovněž upřesnila prahové hodnoty nebo kritéria, při jejichž splnění dochází k pozastavení bezvízového styku.
Členské státy EU stanovily tuto hranici na 30 % namísto navrhovaných 50 %.
To se týká nárůstu případů odepření vstupu a překročení délky pobytu, neopodstatněných žádostí o azyl a závažných trestných činů.
Na druhou stranu byla stanovena referenční hodnota pro určení, zda je míra uznání azylu považována za nízkou, a to ve výši 20 % namísto navrhovaných čtyř procent.
Referenční období pro určení okolností, které mohou vést k pozastavení bezvízového styku, bylo aktualizováno na nejméně dva měsíce.
To umožní zohlednit delší období, např. roční trendy, a nikoli pouze náhlé změny příslušných okolností.
Doba dočasného pozastavení pro osvobození od vízové povinnosti byla prodloužena z 9 na 12 měsíců. EU má rovněž možnost prodloužit ji o dalších 24 měsíců.
Podle současného pravidla je doba dočasného pozastavení bezvízového styku pouze 18 měsíců.
Během období pozastavení zahájí Evropská komise jednání se třetí zemí s cílem vyřešit problémy, které vedly k pozastavení.
„Pokud nebude nalezeno řešení, které by situaci napravilo, může EU rozhodnout o trvalém zrušení bezvízového styku,“ uvádí se v prohlášení.
EU o zlepšení ochrany hranic
Cílem aktualizace stávajících zákonů o pozastavení bezvízového styku se třetími zeměmi je bojovat proti „významným migračním a bezpečnostním výzvám“.
Například překročení délky pobytu a neopodstatněné žádosti o azyl mohou vést k nelegální migraci.
EU hodlá zavést další řešení a ochranná opatření ke zlepšení bezpečnosti svých hranic.
Její nový automatizovaný biometrický hraniční systém, systém vstupu/výstupu (EES), bude uveden do provozu v říjnu 2024.
Cestující bez víza a držitelé krátkodobých víz, kteří navštíví schengenský prostor EU, musí na hranicích zaregistrovat otisky prstů a skeny obličeje.
Systém EES bude zaznamenávat vstupy, výstupy a odepření vstupu a také odhalovat osoby, které překročily délku pobytu, a osoby, které používají falešné doklady.
Před cestou do schengenského prostoru musí cestující bez víz získat také Evropský systém pro cestovní informace a povolení (ETIAS).
Systém ETIAS, který funguje podobně jako britské elektronické cestovní povolení (UK ETA), má být spuštěn v polovině roku 2025.
Spojené království a EU nedávno podepsaly dohodu o spolupráci v boji proti nelegální migraci v regionu.