Nedávné svržení syrského prezidenta Bašára Asada vedlo k pozastavení vyřizování syrských žádostí o azyl v celé Evropě.
Končí tak více než desetileté období brutální vlády v Sýrii, kdy jeho vláda čelila rozsáhlým obviněním z válečných zločinů.
To se týká i použití chemických zbraní a útoků na civilisty během syrské občanské války.
Představitelé Spojeného království a několika evropských zemí uvedli, že jim pauza umožňuje přehodnotit jejich politiku.
Humanitární skupiny se však obávají o životy v nejistotě, protože budoucnost Sýrie zůstává nejistá.
Spojené království pozastavuje rozhodování o žádostech o azyl ze Sýrie
Ministerstvo vnitra Spojeného království (UK) oznámilo pozastavení vyřizování přibližně 6 500 syrských žádostí o azyl v souvislosti s odstavením Asada od moci.
Úředníci uvedli, že se jedná o dočasné opatření, které má vyhodnotit, jak by měnící se podmínky v Sýrii mohly ovlivnit bezpečnost a práva uprchlíků.
„Všechny pokyny pro jednotlivé země týkající se žádostí o azyl neustále kontrolujeme, abychom mohli reagovat na nově vznikající problémy,“ řekl BBC mluvčí ministerstva vnitra.
Britská ministryně pro přistěhovalectví Angela Eagleová vysvětlila potřebu opatrnosti.
„Musíme chvíli počkat, než se pokusíme znovu rozhodnout o azylu na území, kde se věci tak rychle mění,“ řekla.
Eagle pro deník The Guardian uvedl, že britská vláda je ochotna pomoci uprchlíkům, kteří se chtějí dobrovolně vrátit do Sýrie.
„Pokud se lidé chtějí vrátit domů, určitě jim to rádi usnadníme,“ prohlásil ministr.
Eagle však také upozornil na nejistotu ohledně stability Sýrie.
„Toto je klíčový okamžik a my musíme pečlivě vyhodnotit, zda Sýrie může navracejícím se občanům nabídnout bezpečí a ochranu,“ dodala.
Evropské státy následují tento příklad
Několik evropských zemí přijalo podobné kroky k pozastavení rozhodování o žádostech o azyl ze Sýrie.
Německo, které hostí největší syrskou diasporu v Evropě, pozastavilo rozhodování o více než 47 000 nevyřízených žádostí.
Německá ministryně vnitra Nancy Faeserová Asadovo odvolání uvítala, ale zdůraznila, že podmínky zůstávají nejisté.
„I když je pád Asadova brutálního režimu historickým okamžikem, nemůžeme spěchat s rozhodováním o azylu a návratu, aniž bychom zajistili bezpečnost na místě,“ řekla.
Podobně jako Spojené království i Německo zkoumá možnosti podpory dobrovolných návratů.
Zdůraznila však, že k nucené repatriaci nedojde, dokud se podmínky výrazně nezlepší.
Rakousko údajně také připravuje program na podporu dobrovolných návratů, zatímco Francie zvažuje svou reakci.
Dánsko a Švédsko rovněž dočasně pozastavily rozhodování o žádostech o azyl podaných Syřany.
Tato pozastavení poukazují na rostoucí trend v Evropě, kdy se přehodnocují politiky s ohledem na měnící se politickou situaci v Sýrii.
Obavy o bezpečnost a stabilitu
Navzdory tomuto významnému politickému posunu se Sýrie nadále zmítá v chaosu a miliony vysídlených Syřanů čelí nejisté budoucnosti.
Různé ozbrojené frakce stále ovládají některé části země a infrastruktura je po mnoha střetech s Asadovou armádou v troskách.
Tyto podmínky komplikují snahu určit, zda je Sýrie bezpečná pro návrat uprchlíků.
Humanitární organizace vyjádřily silné výhrady k podpoře návratu uprchlíků v této době.
Upozorňují, že Asadovo odstranění je sice významným milníkem, ale nemusí nutně znamenat, že je Sýrie v bezpečí.
Amnesty International uvedla, že Sýrie zůstává nestabilní kvůli bezpečnostním problémům, činnosti milicí a nedostatečné infrastruktuře.
„Konec diktátora neznamená začátek míru,“ uvedla organizace podle BBC.
Evropská komise vyzvala členské státy, aby jednaly obezřetně a koordinovaly své reakce.
Mluvčí zdůraznil, že je důležité zajistit, aby všechny návraty byly dobrovolné, bezpečné a důstojné.
Budoucnost žádostí syrských uprchlíků o azyl
V Sýrii byla sice vytvořena přechodná vláda, ale zprávy hovoří o rozsáhlé nejistotě a významných humanitárních problémech.
Velká Británie a Německo se odvolávají na tyto nevyřešené otázky, aby pozastavily žádosti o azyl a případně usnadnily návraty těch, kteří o to stojí.
Pro mnoho uprchlíků je však návrat do Sýrie stále spojen se značnými riziky.
Úředníci z těchto zemí nicméně křehkou transformaci země pozorně sledují.
Koncem tohoto měsíce se mají sejít ministři vnitra EU, aby projednali jednotnou strategii.
Syrští žadatelé o azyl, jichž se pozastavení týká, se mezitím ocitli v nejistotě a čekají na vyjasnění svého statusu.
Politici stojí před náročným úkolem najít rovnováhu mezi nadějí na budoucnost Sýrie a potřebou chránit zranitelné skupiny obyvatel.