Britští cestující by mohli čelit intenzivnímu výslechu ze strany neobvyklého pracovníka hraniční kontroly – systému detektoru lži s umělou inteligencí.
Evropská unie (EU) údajně plánuje využít umělou inteligenci jako jedno z opatření na ochranu hranic.
Pokročilý software s umělou inteligencí bude při kontrole příchozích ze Spojeného království analyzovat výrazy obličeje, řeč těla a další signály chování.
Mohla by být zavedena při hraničních kontrolách na všech letištích a trajektových terminálech.
Podle deníku The Mail budou špičkové detektory lži s umělou inteligencí součástí nových opatření EU v oblasti hraničních kontrol.
Jedná se o systém vstupu/výstupu (EES) a Evropský systém pro cestovní informace a povolení(ETIAS).
Systém EES vstoupí v platnost 6. října 2024 a systém ETIAS bude následovat v roce 2025.
Oba cestovní programy vyžadují, aby návštěvníci ze zemí mimo EU poskytli při vstupu do schengenských zemí biografické a biometrické údaje.
Jak fungují detektory lži s umělou inteligencí
Podle zprávy budou muset cestující před vstupem do EU absolvovat online pohovor s počítačem animovaným avatarem.
Během tohoto pohovoru budou cestující dotázáni na účel své cesty a další osobní údaje.
Systém umělé inteligence by analyzoval výrazy obličeje, řeč těla a pohyby očí, aby určil pravdomluvnost během rozhovorů.
Pokud software zjistí známky podezřelého nebo klamavého chování, může cestujícího označit k další kontrole lidskými imigračními úředníky.
EU již podobnou technologii detekce lži pomocí umělé inteligence testovala v pilotních programech s kódovým označením iBorderCtrl a Trespass.
iBorderCtrl je projekt financovaný EU v hodnotě 4,5 milionu eur (5,1 milionu dolarů), který se testuje v letech 2016-2019 v Řecku, Maďarsku a Lotyšsku.
Technologii vyvinuli vědci z Manchester Metropolitan University a jejich firma Silent Talker Ltd. ji uvádí na trh.
Konsorcium TRESPASS tento software pilotovalo a do listopadu 2021 testovalo další stejnojmenný software pro detektor lži.
Během těchto pokusů experimentální systémy sledovaly fyzické reakce účastníků, když jim animovaní pohraničníci kladli otázky.
Při některých zkouškách se dokonce skenovaly účty na sociálních sítích, aby se zjistilo, zda lidé nepředstavují bezpečnostní riziko.
Využívání obsahu sociálních médií k takovému prověřování však vyvolalo obavy obhájců občanských práv z porušování svobody projevu.
Nová pravidla pro vstup do EU pro občany třetích zemí
Potenciál kontroly na detektoru lži pomocí umělé inteligence přichází v době, kdy se EU připravuje na zavedení přísnějších pravidel pro vstup do země.
Dva nové systémy hraničních kontrol budou více kontrolovat občany Spojeného království a občany třetích zemí, kteří přijíždějí do Evropy.
Systém EES vyžaduje biometrické údaje od všech cestujících ze zemí mimo EU a ukládá otisky prstů a skeny obličeje do databáze EU.
Ten bude sloužit k evidenci vstupu a výstupu cestujících ze zemí mimo EU ze schengenského prostoru namísto ručního razítkování jejich pasů.
Na druhou stranu je ETIAS podobný bezvízovému programu Spojených států (USA) a britskému elektronickému cestovnímu povolení (ETA).
Státní příslušníci, kteří nemají vízum, musí před každou návštěvou schengenského prostoru získat ETIAS.
Aby žadatel získal potvrzení ETIAS, musí vyplnit online formulář, ve kterém odpoví na otázky týkající se jeho minulosti a podrobností o cestě.
Do procesu podávání online žádostí by mohl být integrován software detektoru lži s umělou inteligencí, který by cestující virtuálně vyslýchal v průběhu poskytování požadovaných informací.
Etické obavy ohledně detektorů lži s umělou inteligencí
Využití umělé inteligence k odhalování lží v lidském chování vyvolalo mnoho kritiky a skepse.
Zákon EU o umělé inteligenci má zajistit bezpečné a spravedlivé používání umělé inteligence.
Cílem je chránit práva a soukromí lidí a zároveň umožnit rozvoj užitečných technologií umělé inteligence.
Rozděluje systémy umělé inteligence do rizikových úrovní, přičemž některé jsou považovány za vysoce rizikové, například ty, které se používají k rozpoznávání emocí.
Kritici přesto tvrdí, že nařízení EU o umělé inteligenci stále umožňuje její používání při vymáhání práva a kontrole migrace, jak uvádí zpráva na webu BiometricUpdate.com.
Někteří odborníci odmítají detektory lži s umělou inteligencí jako nespolehlivou „pseudovědu“, která by mohla vést k nespravedlivé diskriminaci.
Patrick Breyer, německý poslanec Evropského parlamentu, tvrdí, že ani vyškolení odborníci nedokážou spolehlivě odhalit lež pouze na základě výrazu tváře nebo řeči těla.
Varoval, že detektory lži s umělou inteligencí by se mohly nespravedlivě zaměřit na osoby se zdravotním postižením a úzkostnými poruchami.
Mohla by také diskriminovat různé kulturní interpretace řeči těla.
Existují také obavy, že by takové systémy umělé inteligence mohly na základě údajů, na nichž byly vyškoleny, vykazovat předsudky vůči určitým etnickým skupinám nebo národnostem.
Mnozí kritici ji považují za neetický exces invazivní sledovací technologie.
Představitelé EU obhajovali tyto zkoušky jako nezbytné pro posílení bezpečnosti hranic a identifikaci potenciálních hrozeb.